Modlili jste se někdy "Pane, prosím, vytrhni ze mě ten hřích. Prosím, ať už to nepřijde, prosímtě vem to, vyndej to ze mě, dej to, prosím, pryč, ať už mě tahle věc nesvádí!" ? Modli jste se tak někdy? Já ano. Mnohokrát. A pořád se nic nedělo! Stále jsem se k tomu vracel a už jsem si nevěděl rady a nechápal jsem, proč odemne Bůh neodejme to pokušení, když Ho o to prosím?!
Dobře to popisuje David Wilkerson: "Nechceme trpět! Ani být v opozici! Ani být zraněni! Chceme bezbolestné vysvobození! Chceme tím proletět! Chceme nadpřirozený zásah. "Udělej to, Bože," modlíme se: "protože jsem slabý a vždycky budu. Udělej to všechno, zatímco já si půjdu svou cestou a budu čekat na nadpřirozené vysvobození!"
A toto je věřím věc, kterou mi na to Pán odpověděl:
Hřích bych připodobnil ke stromu. Zasadili jsme si různé hříchy, věci co nám brání k Bohu, do svých životů a pokud ty věci děláme, tak tím ten strom živíme. Roste a sílí. Co se ale stane, pokud s věcí přejdeme před Ježíše, pojmenujeme ji pravým jménem a vyznáme? Je odpuštěna. Jeho Svatá Krev ve své Moci postačuje na smytí každého hříchu!
Takže je po všem? Ne! V drtivé většině to odpuštění samo o sobě neznamená, že ten strom v našem životě je vytržen, jak bychom si přáli! Ten strom hříchu tam totiž pořád je, Ježíš udělá jen jednu věc - zastaví mu přívod živin. Co to znamená? Pokud už se k vyznané věci nebudeme vracet, můžeme si být jistí, že uschne. Pokud se k ní ale vrátíme, je to, jako bychom ji znovu zalévali. Potom si ale nemůžeme stěžovat na to, že má tento hřích v našich životech stále moc. Bůh nám totiž dává svobodnou vůli. Čím déle si takový hřích držíme, tím je kmen tlustší a tím hůře a déle taková věc pak usychá.
Mně osobně tohle podobenství dostalo. Jestli jste čekali nějaké instantní řešení, jak skoncovat s hříchem, musím vás zklamat. Myslím ale, že poznat, jak funguje, je základ.