Je tu další týden a já můžu říci, že jsem vděčný Bohu za celý ten čas co jsme byli na cestách.
Že je Bůh je dobrý jsme si znovu připomněli když jsme měli vyrazit. Celé auto bylo nabalené, děti v autě a těsně před odjezdem nám po drsném zabouchnutí zadních dveří spadlo okýnko. Protože jsme nechtěli riskovat, že nám děti zmrznou než přijedeme do Telče, zavolal jsem mechanikovi. Ten to ale nebral. (Byl státní svátek) Děti vystoupily z auta, zaklekli jsme a začali se modlit. Napadl mě David, kterému jsem hned zavolal. Ten k nám byl milostivý a půjčil nám svoji dodávku. My jsme mu půjčili našeho kombika.-) Díky Bohu za jeho milost a taky za ty, kteří jsou ochotní kdykoliv pomoci! Díky Davide i vám všem, kteří se za nás přimlouváte!
(Na zpáteční cestě jsme dodávku dost využili, protože jsme v Praze nabrali 4 bedny Biblí NG.)
Poučení na závěr: Bůh má všechno ve své ruce ať se nám zdá situace jakkoliv beznadějná a zoufalá:-)
Ř15:13Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.