team.novagenerace.com

Poslední dobou se mi v hlavě melou dvě myšlenky, dva biblické verše, které popisují chování lásky jakožto subjektu.

Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. (1 Kor 13, 7)

V této kapitole je mnoho atributů lásky. Já se ale zaměřím jen na jeden. Ať se děje cokoli... láska věří. Blíží se čas Valentýna, jakože svátku zamilovaných a tak jsem se rozhodl to hodit na papír.

Psychologové a jiní co se zabývají vztahy rozlišují zamilovanost a lásku. Zamilovanost je ta nemoc co ti velmi rychle změní vědomí, když se vyplaví všechny ty hormony, takže člověk nevidí, neslyší a neuvažuje normálně. Toto je dneska považováno za lásku, stejně jako sex. Použiji pro dnešek tento výraz v pojetí jak dnes chápán i když skutečná láska je dle mého jinde.

celý článek...

Mnoho lidi si nedovede představit situaci mezi oběmi zeměmi. Když přijedete na hranice se severní Koreou tak to první co vás zaujme je vzdálenost ze Soulu. Je to tak 20-30 minut autem. Pak přijedete na místo, které mi připomínalo železnou oponu v Břeclavi za řekou. Dostat se do jižní Koreji v místech kde jsem byl je zázrak. Pokud na straně severní Koreji mají to stejné co na straně jižní tak je to holé šílenství. Obě země tam rozděluje řeka širší než Dunaj, pak následuje asi 500 metrový pás země, která je úplně holá a zablácená. Ve finále čeká na uprchlíky 5 metrový násep a na něm 5 metrový plot s ostnatým drátem. Následuje silnice pro vojáky a pak další plot s ostnatým drátem. Samozřejmě všude se pohybuji ozbrojení vojáci, kteří monitorují situaci a kontrolují 1x denně neporušenost plotu. Není se čemu divit. Severní Korea tvrdě potlačuje jakékoliv náznaky svobody a tak je opravdu zázrak pokud se někomu podaří utéci z tohoto velkého vězení. Modlitba tak sehrává nesmírně důležitou roli. Na konci 80. let minulého století nevěřilo mnoho lidí v pád železné opony. A přesto se to stalo. Díky Bohu za milost a za všechny, kteří se na pádu podíleli.
P. S. Tajné  informace se nepodávají.

Dneska něco málo o budově tamější ho sboru. Protože se jim sbor velmi rozrostl a protože Korea je úplně něco jiného než Evropa, není čemu se divit když jejich sbor vypadá jak vypadá. Budova má 14 pater a na každém patře se děje něco jiného. Na jednom patře mají školku, na dalším zase školu, jiné patro patří knihovně, další jídelně a jiné posilovně. Nahoře jsou pak patra s kancelářemi. Budova má taky 3 nebo 4 patra pod zemi. Tam se nachází sál pro 2 tisice lidí a parkoviště. Aby toho nebylo málo patří jím ještě vedlejší 5 patrová budova a chystají se stavět sál pro 5 tisíc lidi. Tak to jenom tak pro obrázek jak vypadají některé sbory v Koreji:-)

Něco málo o korejské mládeži. Konference se účastnilo asi 1500 mládežníků od 13-19 let. Po dvou dnech se vystřídali. Přijelo dalších 1500 mládežníků. Pár postřehů, které jsem zaznamenal: Mladí Korejci jsou velmi uctiví a pokaždé když potkají někoho kdo je jen o pár let starší tak se mu mírně pokloní a prokazuji hluboký respekt. (Myslím že to nebylo jen na oko). Když je někdo misionář nebo pastor má ještě větší úctu a respekt. Velmi si cenní když někdo pracuje pro církev. Další moji pozornost si vyžádalo jejich zapisování během konference, seminářů, kázání....drtivá většina těch co byli v sále si dělala poznámky. Jsou tak naučení z domu i ze školy, protože ví že pokud se nebudou rozvíjet a pracovat na sobě budou mít malé uplatnění na trhu práce, ale taky ve sboru. Povzbudilo mě když jsem mohl na třech místech mluvit o ČR, o naší historii, současnosti, o tom kdo jsem a co děláme na českých školách. Studenti byli povzbuzení a někteří se chtěli dozvědět více. Každopádně by bylo skvěle kdyby i u nás měli studenti ještě větší zájem se rozvíjet a pracovat na sobě když máme v Česku takové skvěle příležitosti.

Kdybych měl popsat Jižní Koreu dvěmi slovy, řekl bych jiný svět. Všechno je jiné. Začíná to časovým posunem, který vás přehodí o 8 hodin napřed. Prakticky to znamená, ze když mate jít o půlnoci spát tak se vám nechce, protože doma jsou 4 odpoledne. Horší je to ale ráno. Když mate vstát v 7:00 tak doma je 23:00 a to se většinou chystám jít spát. Cele dopoledne pak jedete ve dvou světech:-) Většina cizinců říká, že to trvá alespoň týden než se to nějak zaběhney. Samostatnou kapitolou je asijské jídlo a pití. I když je to na začátku chutné a fajn začne to být po dvou dnech velmi zajímavé pro evropské trávení. Typickým rysem je, že se téměř nejí pečivo. Ke všemu se jí speciálně připravená zelenina a rýže. Když to má člověk 3x denně tak se těší na jakoukoliv změnu. Každopádně Korejci jsou velmi pohostinní a přátelští.

Nový rok =nové možnosti a výzvy.
Letos se mi toto heslo plní hned na začátku nového roku. Po předchozích nabídkách se uskutečňuje plán mojí cesty na druhou stranu zeměkoule. Pro ty které jsem vylekal, dodávám, že letím do Jižní Korei. Rád bych napsal detailní iterinář, ale celá cesta a služba bude trochu zastřena tajemstvím. Nikdy jsem tam nebyl a navíc tam nikoho neznám. Přesto se těším na nové přátelství, zkušenosti a výzvy. Nejvíc se těším na Boží jednání mezi lidmi z jiné kultury s jiiným pohledem na svět. Trošku mám obavy z komunikace, protože jejich angličtina je tak spešl až mám problém rozumět základní věci.
Budu vděčný vám všem když se budete modlit za moji rodinu, celý pobyt tam a za finance na letenku a další výdaje při pobytu.

Určitě jste minulý týden zaregistrovali zvláštní postavy na českých ulicích. I když se Mikuláše a anděla s čertem nebojím odjel jsem inkriminované noci do Berlína. Na berlínském nádraží nás odchytil úplně obyčejný Němec amerického původu. Po snídani jsme vyrazili do sboru a pak na univerzitu. Místní křesťané rozdávali Bible NG univerzitním studentům. Přestože se předpokládal delší pobyt venku dopadlo to nakonec přesně opačně. 100 Biblí, které byly k dispozici se rozdaly během 15 minut a tak skončila akce dřív než se předpokládalo. Později jsme zjistili, že kostým Mikuláše (který vypadal více jako Santa Claus) nepoužívají jen křesťané, ale i další studenti, kteří reprezentovali svoji firmu. Nutno podotknout, že berlínský Mikuláš nechodí s čertem. Česká varianta Mikuláš, anděl a čert budila u všech cizinců výraz údivu a otázky typu „Proč čert, kde se tam vzal čert……“

Následující den jsme měli možnost vidět netradiční církev s názvem Restart, která začala jako služba studentům a rozvinula se v zakládání sboru. Prostředí sboru bylo dost netradiční, protože to bylo něco mezi restaurací, kavárnou a sborem. Nicméně 120 nových členů během 5 let je na naše poměry velmi dobrý výsledek. Berlín je studentské město a tak zůstávají statisíce studentů velkou výzvou pro celou církev.

celý článek...

Zdravím všechny hochy a děvčata, co dělají NG. Mám pro Vás jeden námět na kreativní kázání. Dokonce (díky šikovným kámošům) povedlo udělat i video verzi. 

Text k tomuto videu (krom toho všeho ostatního, neméně zajímavého) najdeš na mém webu.  

celý článek...

Zdravím všechny domácí posluchače. Dnes jsem měl jedinečnou příležitost vidět místo na kterém jsme nikdy předtím nebyl. Mnozí určitě víte, že Velká Británie je speciální země. Najdete tu etnika z celého světa. Obzvláště z bývalých kolonií. Nárůst populace dříve kolonializovaných národů je vidět na každém kroku. To se taky projevilo na růstu Islámu po celé zemi. Největší populaci muslimů v procentech má Bradford. Některé zdroje uvádí 75.000 Muslimů. A právě proto jsme vyrazili do tamější mešity. Byl to zajímavý zážitek.

celý článek...

Nový školní rok se neúprosně blíží a s ním i nové výzvy pro všechny studenty.

Vloni jsem úspěšně dodělal první ročník na Biblické škole v Anglii. Oficiálně jsem student  univerzity ve Walesu. Znamená to, že 31.8. odjíždím na 14ti denní studijní pobyt, který mě vrátí do studentských starostí a do kruhů služebníků z celé Evropy. Jsem vděčný Bohu za příležitost, kterou jsem dostal a taky za všechny, kteří přispěli na školné. Sehnat na jeden rok školné ve výši £ 2170 (60 000Kč) a k tomu letenku je opravdu výzva. Díky Bohu, že dal vloni milost, aby se finance našly. Budu vděčný za všechny, kteří budou ochotní pomoci jak modlitebně tak i finančně. Požehnaný zbytek léta. Petr

Na včerejší večer se naplánoval pochod řůží.

celý článek...

V pátek ve 14:00 byl plánovaný pochod městem, kdy měli mít lidé z festivalu happening v centru města. Ráno začalo silně pršet a tak se organizátoři rozhodli, že pochod zruší. Okolo 15té hodiny explodovala nálož v centru města. Někdy věcem nerozumíme a říkáme si, že bychom chtěli aby byli jinak. Musíme si však všichni přiznat, že jediný kdo ví všechno a mám moc věci změnit je Bůh. Jsem moc rád, že nepřestalo pršet i když jsme se za to ráno modlili. Kdyby byl hezký den bylo by v centru města okolo 15té hodiny určitě víc lidí. Díky Bohu, že nevyslýchá každou naši modlitbu. 

celý článek...

Včera večer se lidé ve městě zklidnili. Všude byla policie a nikam se nedalo jít. Celý střed města byl obehnaný páskami, které zamezovaly přístup k vládním budovám. Lidé se zklidnili, povídali a někteří dokonce posedávali v restauracích. Spousta výkladních skel byla rozbita a tak vyjelo do ulic mraky opravářů. Všechno bylo celkem v klidu. Dnes ráno ale přišla děsivá zpráva. Muž, který včera řádil v kempu mládeže zabil asi 80 lidí. Celé Norsko je z toho v šoku. Ostrov Utoya je vzdálený asi 30 km od Osla. Nakonec pár citátů premiéra.

celý článek...

celý článek...

Už jste někdy zakládali sbor? Že ne? Tady je pár mých postřehů o tom, jaké to je.

Tou asi nejdůležitější věcí, která je potřebná, je věřit Bohu, že bude jednat právě skrze vás.

celý článek...

Pokorný duch, to je oč tu běží

Tak si tak kráčíme s jedním kamarádem, který se nedávno obrátil (litoval toho jak žil a prosil Boha ať mu odpustí) jdeme po ulici a očekáváme co se bude dít. Vyrazili jsme totiž z celou mládeží na modlitební pochod. Jak si tak povídáme kamarád se zeptá „Neměl bych si sundat kšiltovku, když se modlím?“ Moje odpověď ho nepřekvapila „ Ano, měl by sis ji sundat, když se modlíš.“ To co překvapilo mě, byla jeho rychlá reakce. Ihned si sundal kšiltovku a řekl:

celý článek...

Dnes se s vámi podělím o nevšední zážitek z Prahy. Měl jsem před pár dny možnost přivítat jednoho amerického pastora při jeho první návštěvě Česka. Vzali jsme ho na ta nejznámější místa, která nesměl minout. Jedním z nich byla Betlémská kaple, kde kázal Jan Hus. Tato kaple je dnes úplně prázdná a o slavnou historii zavadí málokdo. Přesto, že dnes není toto místo využíváno k pravidelným bohoslužbám cítil jsem puzení Ducha svatého k modlitbám. A tak jsem se do toho pustil. Další bratři, kteří byli se mnou vnímali toto puzení podobně a tak jsme se spolu modlili a vyznávali Boží moc na místě kde se scházelo až 3.000 lidí, aby si vyslechli kázání Jana Husa (mimochodem jedním z nich byla i královna). Kéž by dal Bůh milost a všechny biblické verše a zaslíbení napsané na zdech se naplnili a v Praze se znovu začali scházet tisíce lidí, aby chválili Boha a sloužili mu celým svým životem.

Nedávno jsme vyrazil nakupovat do jednoho supermarketu a jak jsem tak nakupoval myslel jsem na spoustu věcí. Za chvilku jsem se ocitl u pokladny. Během placení mě oslovila prodavačka (mladá slečna asi tak 20 let). "Nebyl jste někdy na gymplu? Neměl jste tam někdy přednášky?" Přesto, že jsem byl velmi zaskočen, zmohl jsem se na kladnou odpověď "Ano několikrát." To další mě překvapilo ještě více. Slečna pokladní řekla „ Já si dodnes pamatuju co jste říkal, když jste k nám mluvil o lásce. Velmi mě to oslovilo.“

A jaký z toho plyne závěr. Mluvme slova o naději, pokoji, odpuštění a radosti kterou máme skrze Ježíše Krista, protože nikdy nevíme co lidé okolo nás prožívají a jak se jich dotýká. Bůh si to může použít ve správný čas. Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod.... 2Tim 4:2-4

Zdravím vás po delší době. Bylo toho hodně ve službě, doma i ve studiu. Před pár dny jsem odeslal své studijní práce do Anglie a tak se mi ulevilo:-) Nicméně pracovní život jde dál svým tempem. I když je to všechno časově náročné vrátil jsem se znovu k půstu. Během několika uplynulých týdnů jsem se několikrát postil a po 5 denním půstu jsem nakonec zakotvil na pravidelném pondělku. Vnímám Boží volání do hlubších modliteb a půstu. Nějak si víc a víc uvědomuji jejich klíčovou roli v životě každého křesťana. Jsem Bohu vděčný, že můžu pozorovat změny na sobě, ale i na školách za které zápasíme. Věřím, že tyto řádky povzbudí všechny co s půstem nejsou kamarádi. Takže pokud se ti zdá, že to nějak není ono, zařaď půst a hledej Boha. Nebudeš litovat!  (Bacha ať to není jen hladovkaJ)

FELLOWSHIP: Common Unselfishness (Part 2 of 4)

celý článek...

V pátek po obědě odjíždíme na evangelizaci do Znojma na seminář Andreje Berglesowa. Je to muž, který prožil klinickou smrt a žije bez několika životně důležitých orgánů. Modlím se, postím se a jsem v očekávání co bude Bůh dělat. Po evangelizaci zamíříme dále na západ směr České Budějovice. Tam nás v sobotu čeká služba na mládeži a v neděli ve sboru. Těším se na celý víkend hlavně na to co prožijeme s Pánem ve Znojmě i Budějkách.

P.S. Pokud to máte do Znojma kousek pozvěte své známé a kamarády:-)

Už nějakou dobu uvažuju, že začnu blogovat o tématech, o kterých se mezi křesťanama málo mluví. Nebude to o mý hudbě, nic ohledně toho, od toho jsou jiný stránky. Jsou věci, o kterejch není dobrý mlčet, a já o nich mlčet nebudu.

Začneme zostra. O prázdninách jsem přemýšlel, o čem by bylo fajn na mládeži mluvit, a tohle téma mi přišlo v dnešní době naprosto klíčové. Kolik lidí (i těch, co znají Boha) se dneska nenávidí? Kolik lidí na mládežích se sebou není spokojených? Kolik z nich by na sobě něco změnilo? Nebo nejlíp skoro všechno? Kolik z nich si nepřijde dost hezkých nebo schopných? Hodně. A proto bych chtěl napsat něco o tom, co mi jednou večer řekl Bůh.

celý článek...

Rychlá zpráva pro rychlé modlitebníky. Zítra ráno (pátek 18.2.) odjíždím do Prahy, abych tam na letišti vyzvednul tým z New Yorku. Na cestě zpátky jim ukážu kousek toho našeho Česka a Moravy a vezmu je někam na dobrý oběd. (Pokusím se vyhnout Mc Donaldu ať poznají místní kuchyni). Měli bychom to do odpoledne všechno stihnout i s ubytováním, protože večer nás čeká jejich první služba čas na mládeži v Břeclavi. Pozvali jsme přátele a spolužáky a tak se těšíme co bude Bůh mezi námi dělat:-) Díky za vaše modlitby. Petr

Na začátku února proběhly poslední uzávěrky projektů v některých nadacích. Budu moc rád když se budete s námi modlit za projekt, který jsme dali v listopadu na ministerstvo kultury a za projekty které jsme podali do jedné z nadací. Věřím, že nejlepší je spoléhat na našeho Pána a proto i tuto celou oblast dáváme do Jeho rukou s vírou, že se o nás postará. Získané finance bychom použili na výrobu evangelizačního kalendáře pro studenty, evangelizační cd a taky bychom rádi rozšířili náš pracovní tým. Hezké únorové dny Petr .-)

Díky vám všem, kteří jste se modlili za naši službu v Havířově. Byl to čas kdy jsme mohli povzbudit druhé a zároveň být sami povzbuzeni. Nejvíce mě oslovilo slovo, které dostala moje žena. Znovu jsem si uvědomil to jak je důležitá moje celá rodina. „Bez manželčina zapojení nemůže být služba manžela nikdy kompletní. Naše ženy jsou součástí naší služby a kryjí nám záda“. Bůh má plán i s našimi manželkami a dětmi. Nikdo není bokem. Bůh miluje muže, ženy i děti a pro každého má svůj plán. Znáš ho?

Tento víkend nás čeká služba v Havířově. Znovu se rozjíždí kolotoč výjezdů, který začal před pár dny v Brně:-) Prosím modlete se za to co nás čeká v nejbližší době:

celý článek...

Skvělá zpráva pro všechny, kteří mají rádi zahraniční týmy. Dnes můžu potvrdit příjezd týmu, který přiletí až z New Yorku.

Americký tým tu bude 18. – 28. února a jeho úkolem bude pomáhat na několika školách v Česku. Budou mít připravený program do hodin angličtiny a NG program pro studenty, který proběhne po skončení vyučování. Prosím modlete se, aby mohli přinést evangelium pod Božím pomazáním a mohli tak přispět naplnit Boží plány se studenty v Břeclavi, Hodoníně, Prostějově a Olomouci. Určitě bude dobré se modlit také za ochranu po celý čas, za to aby Bůh přitáhnul studenty a aby otevřel jejich srdce pro evangelium. Petr

Modlili jste se někdy "Pane, prosím, vytrhni ze mě ten hřích. Prosím, ať už to nepřijde, prosímtě vem to, vyndej to ze mě, dej to, prosím, pryč, ať už mě tahle věc nesvádí!" ? Modli jste se tak někdy? Já ano. Mnohokrát. A pořád se nic nedělo! Stále jsem se k tomu vracel a už jsem si nevěděl rady a nechápal jsem, proč odemne Bůh neodejme to pokušení, když Ho o to prosím?!

Dobře to popisuje David Wilkerson: "Nechceme trpět! Ani být v opozici! Ani být zraněni! Chceme bezbolestné vysvobození! Chceme tím proletět! Chceme nadpřirozený zásah. "Udělej to, Bože," modlíme se: "protože jsem slabý a vždycky budu. Udělej to všechno, zatímco já si půjdu svou cestou a budu čekat na nadpřirozené vysvobození!"

A toto je věřím věc, kterou mi na to Pán odpověděl:

Hřích bych připodobnil ke stromu. Zasadili jsme si různé hříchy, věci co nám brání k Bohu, do svých životů a pokud ty věci děláme, tak tím ten strom živíme. Roste a sílí. Co se ale stane, pokud s věcí přejdeme před Ježíše, pojmenujeme ji pravým jménem a vyznáme? Je odpuštěna. Jeho Svatá Krev ve své Moci postačuje na smytí každého hříchu!

Takže je po všem? Ne! V drtivé většině to odpuštění samo o sobě neznamená, že ten strom v našem životě je vytržen, jak bychom si přáli! Ten strom hříchu tam totiž pořád je, Ježíš udělá jen jednu věc - zastaví mu přívod živin. Co to znamená? Pokud už se k vyznané věci nebudeme vracet, můžeme si být jistí, že uschne. Pokud se k ní ale vrátíme, je to, jako bychom ji znovu zalévali. Potom si ale nemůžeme stěžovat na to, že má tento hřích v našich životech stále moc. Bůh nám totiž dává svobodnou vůli. Čím déle si takový hřích držíme, tím je kmen tlustší a tím hůře a déle taková věc pak usychá.

Mně osobně tohle podobenství dostalo. Jestli jste čekali nějaké instantní řešení, jak skoncovat s hříchem, musím vás zklamat. Myslím ale, že poznat, jak funguje, je základ.

Víte co je na ďáblovi zvláštní? Neznám nikoho jiného, kdo by chtěl, aby si o něm ostatní mysleli, že je hloupý. On ale přímo usiluje o to, abychom ho podceňovali! A jak asi víte, podceňovat nepřítele není zrovna to nejlepší. Neříkám, že se máme bát, víme přece, že pokud budeme BOJOVAT, tak je vítězství proti němu naše, protože patříme Ježíši. My ale někdy bláhově předpokládáme, že vítězství je naše i bez boje.

Jedna z takových věcí, kdy ho podceňujeme, je lež. Teď se možná divíš. Proč právě lež? Stokrát jsem slyšel, že nemám lhát! Takže co myslíš - když víš, že nemáš lhát, bude ti dávat ďábel příležitosti lhát lidem do očí? Ale kdepak! A když, tak jen minimálně! On si totiž vše překroutí k obrazu svému. A tak potom najednou můžeme zjistit, že nás nachytal právě na tomhle - lžeme sami sobě.

Je to prosté. Nepřiznáme si úplnou pravdu. Vlastně jí ani nechceme znát a proto ji zakopáváme hluboko do sebe. Není nám příjemné hrabat se sami v sobě a rozebírat svoje motivy a postoje, protože by nám to mohlo přinášet boje a "další problémy" a my přece chceme mít svůj klid. Nutilo by nás to se zvednout a něco s tím dělat a tak naše lenost často vítězí. Bojíme se být k sobě plně upřímní a zkoumat věci, co děláme. "Vlastně to není tak úplně špatné", "Ale vždyť to není hřích" nebo "Vždyť já to myslím dobře" jsou věty, podle kterých tuto neupřímnost rychle poznáte.  A třeba i to, když vnímáte, že se nějak nepřibližujete k Bohu, ale spíše se vzdalujete, může být varovnou kontrolkou právě této lži.

  Přísloví 16:2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.

  Určitě neříkám, že dívat se do sebe sama je příjemné. Je to často velice nepříjemné. Naivně si ale myslíme, že pokud je spasení zdarma, bude i vše v našem životě zdarma. Ale to je velký omyl! Život s Ježíšem není sázkařská kancelář, kdy víme, že jsme vsadili na správného koně a ostatní se nám sesype na hlavu. Je to mnohem více taková posilovna, kde to nás samotné stojí námahu, o to větší je pak ale radost z výsledku.
  Jsou to právě krátká trápení, větší nebo menší, která mění naše životy a svět kolem nás. Stejně jako se Ježíš krátce trápil na kříži a tím vydobyl vítězství i tak my máme dobývat naše vlastní životy pro Ježíše. Proto se chvíli potrapme s věcmi, které uvnitř sebe najdeme, abychom o to větší věci mohli vidět kolem sebe!

  Skutky apoštolů  8:21 Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.

V tom verši můžeme vidět úžasnou věc - buďme upřímní před Bohem, přijímejme s otevřenou náručí pravdu, čelme pravdě, přijímejme pozitivní výzvy do života, nebojme se postavit věcem tváří v tvář, podstupujme tato přemáhání a trápení, nebuďme líní a pohodlní, otevírejme svoje srdce, postoje a motivy, zkoumejme je před Bohem (a sdílejme se o nich s někým duchovně starším, ke komu máme důvěru) a potom - budeme mít plně podíl na jeho Moci, která pramení z Lásky. Buďme rychlí ke změně a proměně sebe sama, nenechme se oklamat, nebuďme zbabělí, seberme odvahu a nebojme se malých trápení. A hlavně - buďme sami k sobě upřímní a pojmenovávejme věci v našem životě pravými jmény, aby všechny pošramocené polopravdy, které nám ďábel podsouvá, mohly skrze naši vytrvalost v boji navždy uschnout ve Jménu Ježíš!

  Efezským  5:11 Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem.

Bůh  má zájmem a starost o své milované děti. A věřte tomu, že když věc nazveš pravým jménem, přeneseš ji před Ježíše, vyznáš ji a požádáš o odpuštění, on svou vroucí Láskou vše zahojí a zacelí :)

Pán ať ti v tom žehná a ať tě posiluje svou neustávající vroucí láskou, kterou tě miluje! :) My to dokážem! :)

8.ledna 2011 jsem pořádal připravovanou Minikonferenci Nové Generace aneb oficielní představení NG Brnu. Názor můj i účastníků je stejný - bylo to skvělé! Přišli zástupci ze všech Brněnských mládeží. Peťa Rattay, Miri a Korny představili Novou Generaci a musím říct, že i pro mě to bylo velkým povzbuzením. Děkuji i týmu Worship team MAC Brno, který nás vedl ve chvalách. I při těch totiž Bůh mocně jednal, když dával požehnání, svoje slovo a mocně povolával do služby.

A výsledek? Po konferenci za mnou přišly holky z naší skupinky a řekly, že chtějí změnu. Že se chtějí více spolu sdílet, víc se spolu modlit a být opravdu tým a ne jen jednotlivci. Yes!! Rok jsem se modlil a postil právě za toto!! Ještě si pamatuju svoje slova při modlitbách! On je věrný! :) Uvidíme, jak se to vyklube dál, prosím o modlitby.

A můžu s radostí oznámit, že v Brně vznikla další, už druhá skupinka Nové Generace!! O té jistě brzy uslyšíte :)

Sleduj hlavní stránku, brzy přijde článek přímo od účastníků a TADY máte z celé konference i fotky. Be blessed!